Popis: Vytrvalá teplomilná bylina vysoká asi 50 cm až 1,2 m, celá stříbřitě šedá, hořké vůně a chuti. Lodyhy jsou bohatě větvené a olistěné, ve spodní části dřevnatí. Kvetou od června do srpna bohatými latami nenápadných drobných kulovitých úborů se žlutými květy.
Výskyt: Pelyněk pravý je doma v suchých oblastech Evropy, Asie a Afriky, zavlečen byl i mimo ně. U nás roste na křovinatých kamenitých stráních, skalách, kolem plotů, na náspech a rumištích, okolo cest. Pro léčebné účely se pěstuje.
Sbíraná část: Nať.
Sběr a sušení: V době květu, v červenci a srpnu, seřezávejte nať asi 5 až 10 cm nad dřevnatou částí a pak zdrhněte listy s květy, nebo otrgávejte jen listy a květy bez lodyh. Sbírejte je za suchého počasí dopoledne, stojí-li Luna v Blížencích, Váhách, Vodnáři. Sušte rychle ve stínu, uměle při teplotě nanejvýš 40 stupňů.
Užití: Právem se říká hořky jako pelyněk, jeho hořkost je pověstná. Pelyněk se užívá nanejvýš dva týdny, těhotné a kojící matky ho smějí užít jen pod lékařskou kontrolou. Doporučené dávky nutno doržovat, hrozí otrava thujonem, zvaná absintismus, projevující se nevolnostmi, poruchami vědomí, impotencí. Dávka nálevu pro dospělé je dvě až tři polévkové lžíce a u dětí jedno. Na druhou stranu je pelyněk pravý výborná léčivka při žlučníkových obtížích, jakékoli poruše zažívání, tlumí bolesti břicha, ale i menstruační. Pomáhá při léčbě depresí a sklíčenosti. Peliněk vyhání z těla parazity, zvláště škrkavky a roupy. Vylučuje se také kůží, což odpudivě působí na komáry a další bodavý hmyz. Sušený polyněk se dává i do šatních skříní, kde odhání moly. Pelyněk se používá i v kuchyni jako koření, v likérnictví jako přísada do vermutů a je hlavní součástí při výrobě absintu, známého destilátu zelené barvy.
Recept: Jednu čajovou lžičku pelyňku přelijte 200 ml vřelé vody, 10 minut vyluhujte, sceďte. Pijte tři polévkové lžíce 3x denně při zkaženém žaludku, zvracení, břišních křečích, žlučnikové kolice.
Komentáře
Nebyly přidány žádné komentáře.