Pampeliška lékařská, smetanka lékařská

Popis: Pampeliška je vytrvalá bylina vysoká až 30 cm. Z přízemní růžice charakteristicky zubatých listů vyrůstají na jaře duté bezlisté stvoly zakončené žlutým květním úborem. Po odkvětu se úbory měni v kulovité útvary ze známých paraplíček - ochmýřených létajících plodů (nažek). Z poraněné jakékoli části rostliny vytéká hořká mléčná tekutina.

Výskyt: Pampeliška roste na celé severní polokouli. U nás je to známý zahradní pleven v trávnících, roste na loukách, kolem cest, na pastvinách.

Sbíraná část: Kořen, list.

Sběr a sušení: List se sbírá po rozkvětu rostliny, za suchého počasí od poledne do 14 hodin, stojí-li Luna v Blížencích, Váhách nebo Vodnáři. Suší se rychle ve stínu nebo uměle při teplotě nepřesahující 40 stupňů. Kořen má největší léčebnou sílu na podzim, v říjnu a listopadu, nebo brzy na jaře před rozvinutím listů. Sbírá se v pozdních dopoledních hodinách nebo brzy ráno, za suchého počasí, stojí-li Luna v Býku, Panně, Kozorohu. Po očištění se suší jako list:

Užití: Pampeliška působí velice dobře na celkovou látkovou výměnu, podporuje trávení. Listy jsou účinné pro každého, kdo má sklony zadržovat vodu, zvláště u srdečních chorob. Léčí (proplachují) ledviny, záněty močových cest, částečně rozpouštějí ledvinové a močové kameny. Kořen se používá při lymfatických otocích, revmatismu, bolesti kloubů, nemocech žlučníku, horečnatém střevním zánětu, zánětu žaludeční sliznice. Posiluje játra a podporuje léčbu jater a žlučníku po nadměrném užívání léků, omamných drog, alkoholu a podobně. Listy se jedí i syrové, sbírané na jaře před rozkvětem, kdy nejsou ještě tak hořké. Přidávají se do salátu. Sušený kořen můžete přidávat do zeleninových polévek.

Recept: Dvě čajové lžičky sušeného kořene vařte v půl litru vody jednu minutu, 15 minut vyluhujte a sceďte. Popíjejte přes den při zánětu močových cest, bolesti kloubů, zácpě, lymfatických otocích.