Medvědice lékařská

Popis: Medvědice je stálezelený nízký keřík vysoký 10 až 25 cm, s plazivými větvičkami a tuhými listy. Je velmi podobná brusince a těžko se rozeznává (brusinka má větve vystoupavé a rub listů hnědě tečkovaný). Kvete v dubnu a květnu bílými až růžovými květy s baňkovitou korunou, na koncích větví seskupenými do převislých hroznů. Plody jsou tmavě červené bobulovité peckovice připomínající brusinky.

Výskyt: Medvědice se vyskytuje jen v některých částech Evropy. U nás roste vzácně na několika málo místech v Čechách v pahorkatinách až podhůří. Je chráněná, pro sběr se pěstuje.

Sbíraná část: List.

Sběr a sušení: Listy medvědice sbírejte na jaře a na podzim sdrhováním, za suchého počasí, stojí-li Luna v Blížencích, Váhách nebo Vodnáři. Sušte na slunci nebo ve stínu. Umělá teplota nesmí přesáhnout 45 stupňů. Po usušení listy přeberte a hnědé vyhoďte. Droga má mírně svíravou, hořkou chuť, později sládnoucí.

Užití: Medvědice působí silně dezinfekčně hlavně na močové cesty při zánětech a hnisu v moči. Protizánětlivé účinky medvědice se využívají v celém zažívacím traktu. Účinné látky jsou léčivé jedině v zásaditém prostředí, proto při užívání musí být moč zásaditá. To můžete ovlivnit tím, že před podáním čaje si vezmete na špičku nože jedlou sodu. Medvědice je pomocným prostředkem při léčbě močových kamenů a písku, ledvinových kamenů, močení krve. Čistí krev a snižuje v ní obsah cukru, proto se přidává do čajové směsi proti cukrovce. Droga se nesmí vařit, protože odvar je méně účinný a hořky, nálev připravujte z teplé vody nebo udělejte výluh za studena (macerát). Často se medvědice úžívá ve formě prášku.

Recept: 1,8 g prášku z usušených listů medvědice užívejte 3x až 4x denně při chronických zánětech močového měchýře. Pozor na dlouhodobé užívání, může vyvolat zácpu.