Meduňka lékařská

Popis: Meduňka je vytrvalá bylina až 80 cm vysoká. Kvete v červnu a červenci bledě růžovými nebo bílými květy seskupenými v paždí výrazně žilkovaných, na okraji vroubkovaných listů. Rostlina příjemně voní po citronu, i po usušení, nejintenzivněji voní čerstvé rozemnuté nebo rozdrcené listy.

Výskyt: Další z původně středomočských bylin. V Evropě a Severní Americe zplaněla. U nás se hojně pěstuje na zahrádkách, ojediněle zplaňuje.

Sbíraná část: List.

Sběr a sušení: Listy meduňky se sbírají před obdobím květu, v červnu a červenci, za suchého počasí v odpoledních hodinách, stojí-li Luna v Blíženscích, Váhách nebo Vodnáři. Sušte rychle, jinak listy zhnědnou, při sušení umělým teplem jen do 40 stupňů.

Užití: Meduňka uklidňuje centrální nervovou soustavu, ale působí blahodárně rovněž na stresované orgány v těle. Uklidňuje srdce, dýchání, tlumí pocity strachu, úzkosti a vypětí, lehkou depresi, zlepšuje kvalitu spánku, uvolňuje křeče žaludku, větry. Pomáhá při ranní nevolnosti v těhotenství. Zastavuje škytání, menstruační bolesti. Zevně se meduňka používá k přípravě zklidňujících koupelí a obkladům na revmatické bolesti a zánětu nervů. Meduňková silice se využívá v aromaterapii na uklidnění po stresovém dni, ale také k navození klidného spánku. Rozmačkané listy meduňky se přikládají na čelo a spánky při bolestech hlavy nebo na bolestivé opary (herpes). U nich výrazně zkracují dobu hojení a snižují možnost opakovaného výskytu oparu.

Recept: Jednu vrchovatou čajovou lžičku drogy přelijte 200 ml vřelé vody, 15 minut přikryté vyluhujte, sceďte. Pijte 3x denně při nadýmání, bušení srdce, nešťastné lásce, stresu.