Len setý

Popis: Len je jednoletá bylina vysoká až 1,5 m, přesto působí velmi jemným a vzdušným dojmem. Kvete v červnu a červenci jednotlivými blankytně modrými květy. Plody jsou drobné kulovité tobolky, uvnitř s vejčitými, leskle hnědými olejnatými semeny. Zatřesete-li suchými stonky s tobolkami, jemně chřestí.

Výskyt: Len je velmi stará kulturní rostlina, ale planě už nikde neroste, jen občas zplaňuje (na mezích, podél cest). Pěstuje se v podhorských oblastech. U nás se seje na Vysočině a v Jeseníkách.

Sbíraná část: Semeno.

Sběr aa sušení: Nať se sklízí během léta, když začně žloutnout a dozrávají semena. Semeno se získává výmlatem a vyčištěním, pak se nechá na stinných místech nebo při teplotě do 40 stupních doschnout. Sbírá se při postavení Luny v Beranu, Lvu nebo Střelci. Len pěstovaný pro vlákno se sklízí ihned po odkvětu.

Užití: Já osobně řadím len mezi nejúčinnější byliny proti zácpě. Lněné semínko dokáže vstřebat mnohokrát více vody, než váží. Utváří se sliz, který je velmi účinný při poruchách činnosti trávicího systému. Slizovitý macerát léčí zánět žaludku, střev, žaludeční a dvanácterníkové vředy a působí preventivně proti rakovině žaludku. Při zácpě užívejte celé nebo pomlété lněné semeno, které hodně zapijte. Sliz se utvoří až v žaludku, odkud odchází do střev a obnovuje jejich činnost. Dříve ženy před porodem požívaly lněné semínko pro dostatek slizových látek a ulehčení porodu. Dodnes se této zkušenosti využívá ve veterinářství, kde před porodem ovci chovatel přidává lněné semínko do krmiva. Zevně se semeno používá k obkladům při bolestech ledvin, močového měchýře, žaludku a jiných orgánů, též se přikládá na popáleniny, vředy, furunkly (nežity) a různé kožní záněty.

Recept: Obklad - rozdrcené lněné semínko přelijte vřelou vodou a nechte odstát, asi za 10 minut vznikne kaše. Tepou kaašovitou hmotu natřete na plátno, přikryjte opět plátnemm a přiložte na bolestivé místo. Přes obklad položte plastový sáček nebo fólii a horkou ohřívací láhev, abyste zachovaali teplo.