Hořec žlutý

Popis: Hořec žlutý je statná trvalka s mohutným oddenkem a nevětvenou dutou lodyhou dorůstající výšky až 1,5 m. Listy jsou velké a jejich plochou probírají nápadné žilky od řapíku ke špičce. Žlutozlaté květy jsou hustě seskupené v paždích horních listů a na vrcholu lodyhy, kvetou v červenci a v srpnu. Rostliny dosahují stáří až přes 60 let.

Výskyt: Typická horská bylina, původní v Alpách a na Apeninském a Balkánském poloostrově, odkud se rozšířela po Evropě. Roste na horských loukách, u nás v některých horách (v Krkonoších, Krušných a Orlických horách, Hrubém Jeseníku, na Šumavě). Je chráněná, pro léčebné účely se pěstuje.

Sbíraná část: Kořen.

Sběr a sušení: Kořen se sbírá na podzim, v září, v suchých dnech v pozdních odpoledních hodinách, stojí-li Luna v Býku, Panně nebo Kozorohu. Po rychlém umytí sušte při teplotě 50 až 60 stupňů.

Užití: Hořec je výborný žaludeční lék, podporuje chuť k jídlu a trávení, uvolňuje žaludeční křeče. Hořčiny a silice účinkují povzbudivě na vylučování trávicích šťáv a žluče. Podporují množení červených a bílých krvinek. Dobře usušený kořen hořce se používá i ve formě prášku, rozdrtí se na prášek a množství na špačku nože se užívá půl hodiny před jídlem při zažívacích potížích a žaludeční nervozitě.

Recept: 10 g kořene hořce vařte 5 minut v 250 ml vody, 5 minut vyluhujte a sceďte. Odvar pijte 2x denně při žaludečních křečích, slabosti a žlučníkových potížích, popíjejte ho přitom aspoň natřikrát, tak působí lépe, než když ho vypijete najednou.